Červenec 2015

Jsem doma, šťastná a plná

22. července 2015 v 16:23 | nela |  S čajem
Hurá, jsem doma ze Slovenska. Pokuď jste začli čist, budu vám vděčná jestli to dočtete až do konce, hezky si projdete mé fotky, a potom si společne v komentářich o krásným Slovensku popovídamé. Jdem nato.

Asi vás zajíma, kde jsme vlastně přesně byli. Byli jsme v krásným měste Bojnice, ubytováni v 3-tří hvězdičkovém hotelu, kolem krásná příroda, velká ZOO, DinoPark, velké koupalište, a hlavně nádherný zámek na kterém byla natočena pohádka Šilene smutná princezna.


Prvni den, přijeli jsme asi kolem 10-té hodiny ráno, šli jsme se ubytovat a potom vyrazili hned do ZOO. Procházeli jsme krásným parkem, na každé straně ZOO byly rekonstrukce, kraval, ale nám to náladu nepokazilo. Zviřat tam bylo vážne hodně. Nejvice se mi líbily surikaty, napočítala jsem jich 13, což je v celku dost hh, a skleník ve kterým létali motýli, krása. Procházite a nad hlavou vám poletujou velci motýli hh.


Druhý den, ráno jsme šli na snídani. Snidaně byla formou švědských stolu. Tyhle snidaně vážne miluju, tady mě jídlo ale zklamalo. Odpoledne jsme se vydali do centrum města, Bojnicevelmi krásne náměsti. Plno soch, restauraci, kaváren..Páni, když tak uvažuju, těch restauraček tam bylo na každém rohu hodně. My jsme si šli do jedné dát pravou italskou pizzu. Já pizzu snědla skoro celou sama, byla tak výborná že bych si dala klidne ještě jednu hh, mamka ji zkusila také a to je co řict, řikala že je skvělá a mamka pizzu zrovna dvakrát nemusi. Najendou večer, půl osmé. Šli jsme se projit, jak to vysvětlit, z hotelu jsme slyšeli zvuky, jako by někde okolo byl nějaký koncert. Byla tam kavárna, ve které hráli dva chlapi na kytaru a k tomu zpívali. Plno lidi, skoro se nedalo ani sednout, pohodlné sedačky a houpačky misto klasických nepohodlných židli, ledová limonáda a k tomu pěkná hudba.


Třetí den, už se nám to kráti. Po snídani jsme se vydali domu, a já vám teďkom pišu tenhle článek. Město Bojnice vám jen doporučuju! Je tady strašne krásne, nechtělo se mi domů. Jediné, co mi kazilo náladu bylo velké teplo, ale hlavně že nepršelo. Jestli jste dočetli až sem, tak děkuju moc, jste zlatí, pokuď fotky chcete většim, klikněte na ně. Mějte se krásne, Nela.

Krásne Slovensko čeká

18. července 2015 v 19:56 | nela |  S čajem
Zitřek stravím celý nakupováni a chystáni věci na posledni chvíli. Proč? Protože Slovensko nás čeká. I když jde pouze o 3 dny, já jsem z toho tak nervózni a můj největši problém je, co si vzit sebou. Napsala jsem si do poznámek věci, přesněji oblečení které bych měla nabalit do kufru, ale stále se rozhoduju jestli jedny nebo dvoje kraťasy? riflové nebo černé? sukni nebo šaty? bíle nebo černé? Tyhle ty otázky ve mně asi vyvoláva teplo hh, protože se bojim že budu mit nedostatek oblečeni, teplo, p-o-t, teplo, hnus..Já nejsem človek, který by si na 3 dny někde, balil skoro celou skříň, ale teďkom je to hrůza, co se to semnou děje hh.

Když teďkom nebudu myslet na oblečeni, nesmim si zapomenout přibalit nějakou kabelku či baťoh hh, ale uplně nejhlavnějši, nesmim zapomenout na svou KNIHU přeci, a samozřejme i sluchátka, protože v autě krom čteni nemám jinak co dělat a cesta trvá dlouho.

Ani nevíte, jak hrozně se těšim. Plno fotek ze ZOO, bazénu, krásneho a vážne velkého zámku, páni..já se šilene těšim! Už to vidim, zitřejši noc bude nejhorši. Určitě známe všichni ten pocit, když se na něco těšime a vime, že to za chvili bude, máme problém se spaním. Tenhle pocit přímo nesnášim. Dneska to tady ukončuju, ve čtvrtek čekejte článek o SLOVENSKU, zážitky a hlavně na plno fotek, pokuď by se tady našel človíček, co by fotky chtěl vidět dříve než je přidám na blog tak tady na instagramu. Mějte se krásne, Nela.

Léto plné energie

15. července 2015 v 19:46 | nela |  S čajem
Tento článek pišu s úsměvem na tváři, ne s tým obyčejným úsměvem jako vždy, že se směju na monitor protože dělám to, co mě bavi, směju se protože dělám sice to, co mě bavi ale taky protože prožívám skvělé dny ve svém oblíbeným ročním období. Čim jsem starši, řekla bych, že si uvědomuju jak každý den je pro mě něčím důležitý, a že zitra můžu ztratit nějakou šanci. Teďkom to znělo jak od nějaké padesaté leté ženské, hh ale ne, každý den má v sobě nějaké kouzlo.

Přiznám se, že mám ráda všechny ročni obdobi, a vlastně i všechny stějně ale léta mám někdy plné zuby, že už se těšim na zimu, hlavně ten klid. Tohle léto nemám nabité a to je to nejlepši, ráno se probudim, uvařim si kávu nebo čaj (ano, i v létě piju čaje hh), začtu se do knihy, nebo do vašich článku , zacvičim si.

Dnešni článek zakončim tim, že pokuď jste se dočetli až sem, což doufám že ano, tak budete informováni. Od příštiho ponděli (20.7.-22.7.) nejspiš nebudu aktivni, jedeme s rodinkou na dovolenu, krásne Slovensko nás čeká. Posledni článek před odjezdem bude nejspiš v neděli, představovat se mi vůbec nic nechce, protože článek musi vyjit přimo hned, kdy ho začnu psát, hh. Hodně se těšim, čekejte potom článek plný fotek, protože věřim, že tam budou tak krásne mista které si zaslouži fotku. Mějte se zatim hezky, s láskou Nela.



Já nevim, ahoj?

12. července 2015 v 13:01 | Nela |  To, co se jinam nevešlo
Jako prvni jsem vůbec nevěděla, do jaké rubriky tento článek zařadím, můj první blogový problém, hah. Takže ahoj, jmenuju se Nela a vítám tě na tomhle blogu. Nemám ráda psaní prvních článku, nikdy nevim co psát aby vůbec článek měl smysl a hned vás nenudil, i když hádam že už vás nudim teď. Dobře, kde začit? Asi bych měla říct, že tohle neni můj první blog, je to tak možná 50-tý a vážne, nepřehánim. Pamatuju si můj uplně prvni blog, který jsem založila v roce 2009 a byl o 5angeles, nedávno jsem se tam byla kouknout a ty chyby, názvy, v celku smutné, hah. Myslim, že jsem se ve psaní hodně ale vážne hodně zlepšila a ty chyby už nejsou tak hrozné jak předtim, i když se někdy malá chybička najde.

Co tak, něco málo o mně? Jak už víte, moje jméno je Nela. Ráda fotim, pišu, čtu, sportuju, dělám ráda hodně věci. Nedokážu si představit den bez kávy nebo přečteni aspoň jedné věty z knihy, knihomol ale nejsem. Na svět se dívam pozitivně, a stručně řečeno - miluju život!

Doufám, že jsem vás moc nenudila a v prvním článku, vás něčím zaujala aby jste zde chodili častěji. Ani nevíte, jakou budu mit radost když tohle dočtete až do konce a zanecháte komentář, pokuď máte nějakou otázečku tak se ptejte, velmi ráda odpovim.